Komentář k trhům 2022-1Q

Vývoj na trzích

Zatímco se globální ekonomika postupně vzpamatovává z pandemie Covid-19, v prvním čtvrtletí bohužel důvěra investorů obdržela nejdříve políček a potom ránu. Překvapivý políček přišel ze strany centrálních bank, které v reakci na vývoj inflace indikovaly razantnější zpřísnění monetární politiky. Americký Fed oznámil úmysl ukončit nákupy aktiv již začátkem března. Evropská ECB konečně připustila, že současná zvýšená inflace není dočasný jev a ke zvyšování sazeb přistoupí zřejmě již v letošním roce oproti dříve očekávanému konci roku 2023. Na trhy tak hned zpočátku roku dolehla nová vlna obav z rychlejšího růstu úrokových sazeb.

Akciové trhy reagovaly propadem o téměř 10 %, v závěru ledna ovšem posílily a zhruba polovinu ztrát odmazaly. Během korekce nejvíce trpěl technologický sektor, který je citlivý na úrokové sazby. I to je důvod, proč větší ztráty zaznamenaly akcie americké a japonské než akcie v Evropě a na rozvíjejících se trzích. Na druhou stranu úspěšně odolal energetický sektor díky rostoucím cenám energií a rovněž finanční sektor, pro který vyšší úrokové sazby znamenají příslib růstu ziskových marží.

Inflační tlaky dolehly rovněž na trhy obligací, které globálně oslabily. Od počátku roku investoři navíc vnímali rostoucí geopolitické riziko v souvislosti s napětím mezi Ruskem a Ukrajinou. A právě ruská vojenská invaze zahájená 24. února znamenala ránu pro finanční trhy. Negativní dopady se rychle projevily – prudký nárůst cen energií, ještě vyšší nejistota ohledně budoucích kroků centrálních bank, nejasný vliv mezinárodních ekonomických sankcí uvalených na Rusko, možné zpomalení globálního oživení, růst rizikových marží. To vše vedlo k další korekci na akciových trzích, opět částečně kompenzované následným posílením ke konci března. Tlak na pokles cen obligací dále zesílil, např. ostře sledované výnosy amerických desetiletých státních dluhopisů vyšplhaly na několikaletá maxima k 2,5 %.

Celkově byly trhy v prvním čtvrtletí extrémně volatilní a zaznamenaly mnoho výkyvů. Globální akciový index MSCI ACWI nakonec ztratil 5,7 %, což je vzhledem k okolnostem přijatelný výsledek. Americký dolar nadále posiloval, a to především po ruské invazi, protože evropská ekonomika je nyní daleko zranitelnější. Zlato potvrdilo pověst pojistky pro krizová období, když během čtvrtletí zhodnotilo o 6 %. Zmírnilo tak ztráty investorům, kteří investicí do zlata diversifikovali svá portfolia.

 Výhled

V 90. letech se po překvapivě rychlém ukončení studené války objevily dvě zásadní vize týkající se výhledů civilizace. Francis Fukuyama v roce 1992 v knize Konec dějin a poslední člověk předpovídal, že se zbývající autoritářské a diktátorské státy postupně přikloní k hodnotám západní civilizace. Historicky osvědčený demokratický politický režim v kombinaci s efektivní tržní ekonomikou je podle něho stav, kam svět nevyhnutelně směřuje.

O několik let později se do ostré polemiky pustil Samuel P. Huntington svou knihou Střet civilizací. Dle něho je svět rozdělen na kulturně a nábožensky obtížně smiřitelné civilizace: západní, pravoslavnou, latinskoamerickou, africkou, islámskou, čínskou, hinduistickou a japonskou. Právě rozhraní těchto kultur budou podle autora zdrojem trvalého napětí a mocenských půtek. Riziko, že konflikty přerostou ve větší válku, hrozí hlavně v případě střetů mezi skupinami a státy s různou civilizační příslušností.

Současná válka na Ukrajině i mnohé konflikty z posledních dekád ukazují, že pravdu měl spíše harvardský profesor Huntington. Investoři budou muset ještě dlouho žít v prostředí „střetu civilizací“ a vážně vnímat geopolitická rizika. Zatím nevíme, jak zásadně a jakým způsobem válka na Ukrajině pozmění dlouhodobé politické a ekonomické mocenské vztahy. Tento rok je možné očekávat, že boj s inflací se zřejmě protáhne a ekonomický růst může dočasně zpomalit. Zranitelná je především Evropa, která asi 40% spotřeby plynu kryje dovozem z Ruska. Na druhé straně zdrojem optimismu jsou rostoucí šance na diplomatické řešení mezinárodní krize.

Věříme, že pokud konflikt nebude dále eskalovat a nebude se neúměrně protahovat, globální ekonomika je dostatečně robustní, aby zvládla všechny negativní dopady. Lze předpokládat, že inflace se nakonec udrží pod kontrolou, riziko recese je malé a akcie brzy znovu projeví svůj růstový potenciál.